Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.